PANOVI.

Jaroslav Vrchlický

PANOVI.
Tok bouřné mízy v poupat nálevu, kdy raší hloh a šťavou kypí břízy, co v skřivana zní prvním prozpěvu, tok bouřné mízy: Ty první kapky světla s nachu řízy, když Hélios vzplá v Máje úsměvu, věř, do smrti mi z duše nevymizí. Tak jest mi do tance a do zpěvu a deptám vin a hříchu slizké hlízy... Ne had, tys velký patřil na Evu, když vřel jí v ňadrech, nesa úlevu, tok bouřné mízy... 102