MUSÁM.

Jaroslav Vrchlický

MUSÁM.
Ach, lehký poprašek – ó, dcery Apollina, na vlasy vaše sprch’ i luzných údů vděk, snad setřásá jej míň ta vaše chůze líná, ten lehký poprašek? Či vskutku zatížil vás, věčně mladé, věk? Či vaše hvězda snad – jak svět dí – uhasíná? V trud lidstva sílu již váš ztratil zpěv i lek? Ne, nechci věřiti. Sem dejte pohár vína, před krásy oltářem svět pokud v úctě klek’, jste mostem zázračným, jenž s rájem zemi spíná, před vámi žití trud, hlod výčitky a vina jsou lehký poprašek. 104