NAD KNIHOU ŽITÍ.

Jaroslav Vrchlický

NAD KNIHOU ŽITÍ.
Nad knihou žití stojí každý sám, co prožil, procítil, v sled stkává sobě v kvítí, jež svítilo by leskem barev jeho tmám nad knihou žití. Je trudno zpět, je teskno napřed jíti. Zní steré hlasy siren: Odkud, kam? A život jedno velké, bouřné vlnobití. Jen rozeznat, co bludička, co plam, a v jakou tmu se bezdnou všecko v posled zřítí... Pak nediv se, že slzy v očích mám nad knihou žití... 137