KEATS.

Jaroslav Vrchlický

KEATS.
Na sedmi zámcích, jimiž Poesie dvéře jsou uzavřeny, každý básník třás’, ať v záři slunce, ať v měsíčném šeře, toť jejich písní bouřný, lkavý hlas. Ten v Pucka žertu a ten v nedůvěře plachého děcka, v tuše věčných krás, jichž poklady tam nikdo neprobeře na sedmi zámcích. Tys nejdál dospěl k poslední té sféře, za kterou taj spí. Poesie vlas jsi zahlíd’, zlato jeho ve tvém peře a odlesk jeho pad’ ti na kadeře, tvůj život krátký zhas, když nejmocněj jsi třás’ na sedmi zámcích. 163