VI.

Jaroslav Vrchlický

VI.
Za Tebou půjdu, vím, byť odstrčil’s mne třeba, byť jasný plamen Tvůj mi halil světa dým, ne, že bych o skývu lkal andělského chleba, za Tebou půjdu, vím! Mé proč ti jistě není tajemstvím. Tak Kanan Mojžíši se zjevil s hory Neba, by v odříkání svém se cítil silnějším. Mne zapuď, vesmírem jenž’s rozlit nesmírným, pro jeden paprslek,paprslek ze zřítelnice Feba, jenž hoří v duši mé, se s Tebou nehrdlím, dal’s, vezmi jej! – Mně lásky Tvé jen třeba, za Tebou půjdu, vím! 194