VIII.

Jaroslav Vrchlický

VIII.
Jakby to byly poslední listy mé dušeduše, ty verše píšu zde v půlnoční chvíli, vím, život přejde přes ně tak hlušehluše, jakby to byly... A za mnou „atra cura“ života kluše, i mne již pomalu ztratí se síly, jsem stará jižjiž, servaná bouřemi hruše. Čas, začít vadnout... V lupení suše slyš vítr jeseně sténá a kvílí... a struny mé duše chvějí se v tuše věčnosti dechem – poslední k cíli jakby to byly! 196