Na cestách v dáli doma v šeru síní(J5f)
tu v museích tam v opuštěných hradech(J5f)
jsem viděl je tu ložnice vchod stíní(J5f)
tam stěny zdobí v řasných vodopádech(J5f)
jich obrysy mou hlavou létly nyní(J5f)
jak v Armidiných kouzedlných sadech(J5f)
jsem náhle v obrazů stál pestrém tanci(J5f)
a samy v starou splétaly se stanci(J5f)
jak bleskly hlavou v rhytmů svůdných spádech(J5f)
A je li barva žhavější zde v svitu(J5f)
než na mnohém z vybledlých jejich vzorů(J5f)
já poslouchal jen věren svému citu(J5f)
jak zněly v duše strunách v hlučném choru(J5f)
Čas přitlumí juž oheň jejich třpytu(J5f)
a zladí v souzvuk co zde jásá v sporu(J5f)
já pouze vím že v nich má duše celá(J5f)
se v citu štěstí plesem rozzvučela(J5f)
jak z jara hvozd když slunce na obzoru(J5f)
Jeť poesie jedna v různých tónech(J5f)
co sbírá světem duší jest jen vůně(J5f)
ať minulosti pestrých na záhonech(J5f)
se opozdí jak motýl v květin lůně(J5f)
ať jásá radostí ve burných zvonech(J5f)
ať sfingou zamyslí se nymfou stůně(J5f)
ať zkušenosti sbírá hořká jádra(J5f)
ať poduškou si zvolí dívčí ňádra(J5f)
z nichž plna touhy zadívá se k luně(J5f)
Jen vyzněla li celým plným zvukem(J5f)
a našla ohlas jímž se ňadro zdvihá(J5f)
jak teplý paprsk hmotou tryskla bukem(J5f)
jak na jaře se první listí míhá(J5f)
že zrychlenějším srdce bije tlukem(J5f)
a necítí víc života co tíha(J5f)
pak jedno v jakou budoucnost juž zraje(J5f)
A básník Ten juž osud všeho znaje(J5f)
zář jiné hvězdy na obzoru stíhá(J5f)