Byl smavý duben bílým květem hloh(J5m)
jen místy cestu máji ukazoval(J5f)
po které v údol spustit by se moh(J5m)
Tlum volavek a čápů vzduchem ploval(J5f)
stráň nerozchvěl pastýřův ještě roh(J5m)
by nymfě echa v skalinách se schoval(J5f)
a zpátky zněl ji škádlil rojem zvuků(J5f)
tu v bezu skrytý a tam v klenbě buků(J5f)
Jen dlouhé stvoly osinatých trav(J5m)
se nivou třásly jarních větrů dechem(J5f)
jak orkán bouřil uvolněný splav(J5m)
tříšť démantovou žena s hory spěchem(J5f)
a datel jen se ozval zaťukav(J5m)
fialka modrým okem kmitla mechem(J5f)
a v hlasném křiku z jihu po rybníce(J5f)
jak šípy honily se vlaštovice(J5f)
V ten čas kdy každý divnou tuchou jat(J5m)
na jaro čeká na pokraji lesa(J5f)
se Amor zjevil veselý a mlád(J5m)
toul plný šípů na své pleci nesa(J5f)
těch kouzelných jež pouští v srdce rád(J5m)
a při jichž ráně srdce každé plesá(J5f)
šel krajem hvízdaje si rozpustile(J5f)
a lukem stloukal hlohu květy bílé(J5f)
Tu na pažitu na kmen skácený(J5m)
sed trochu znaven toulkou neposednou(J5f)
vlas plál mu jarním sluncem zlacený(J5m)
zrak fialky dvě z trávy jež se zvednou(J5f)
Snil v dumy divné jako ztracený(J5m)
jak holubi jenž u studny si sednou(J5f)
ty slétly se mu na skráň úbělovou(J5f)
a růžným zobáčkem jej v spánky klovou(J5f)
Chtěl vstát a dál jít kam jej volal hon(J5m)
neb věděl tady o rybáka dceři(J5f)
pro kterou pastýř mnohý zalkal ston(J5m)
a na niž číhal denně ukryt v keři(J5f)
té střelu zlou chtěl v ňadra pustit on(J5m)
neb jeho šíp kde v srdce neudeří(J5f)
tam ňadra zryjí divý bol a nouze(J5f)
mře jedno vzdorem a to druhé v touze(J5f)
Vstal ale náhle stanul překvapen(J5m)
jak chumáč sněženek by v trávě ožil(J5f)
zde bytost sladká jako vzdušný sen(J5m)
ten nejluznější jejž kdy v žití prožil(J5f)
se třásla před ním zázrak v jasný den(J5m)
své poupě nejkrasší sem Olymp složil(J5f)
na zkvětlá ňadra přírody Hle Psyché(J5f)
zde snila v jarní krajině tak tiché(J5f)
Zřel udiven na údů luzný sníh(J5m)
vše nezralé tak a přec plné vděků(J5f)
zřel ňader útlých snivý sklon a zdvih(J5m)
tu řeč jíž mluví eden ku člověku(J5f)
zřel na bedrách jas křídel duhových(J5m)
vlas paprsků síť v jejichž zlatou řeku(J5f)
se motýlků pár modrokřídlých vkradlo(J5f)
jak s azuru by kapek pár tam spadlo(J5f)
Tak seděla na mechu brunátném(J5m)
zrak v sebe ztracen v myšlének svých plenu(J5f)
vděk její volal Trhej mne a vem(J5m)
Zřel v dívce poprv okem lásky ženu(J5f)
zem zkvětlá nebes jas vše náhle snem(J5m)
se mihlo před ním cítil v srdci změnu(J5f)
a šíp jenž střelen v srdci lásku budí(J5f)
ten v letu zvrácen v svojí cítil hrudi(J5f)
A nežli mohla noha nesmělá(J5m)
k ní napjat sval než pozvedlo se oko(J5f)
jak vidina v ráz před ním zmizela(J5m)
jak rybka šplouchne do vln přehluboko(J5f)
tak smaragdová zmizí libella(J5m)
tak sen jejž stíháš darmo pěvce sloko(J5f)
a po které se věčně srdci stýská(J5f)
tak ptáče kams jež vpadne do křoviska(J5f)
I nešel ovšem lovec mladý dál(J5m)
sám raněn stál zde marná každá práce(J5f)
Smích hrdliček zněl z hloubky hvozdů skal(J5m)
i zdrtil luk jenž stal se na něm zrádce(J5f)
on posud veselý hoch poprv štkal(J5m)
ba s pláčem k svojí ubíral se matce(J5f)
a k trůnu paní světa v žalu klesna(J5f)
proklínal vše co mladost je a Vesna(J5f)
To jiný bol je než když včelička(J5m)
jej druhdy pichla jak pěl básník řecký(J5f)
Teď náhle zpustla mu zem celičká(J5m)
i eden ztratil vděky svoje všecky(J5f)
Klín vlastní matky víc jej nehýčká(J5m)
juž zmizel rozmarný mu život dětský(J5f)
je vážný teď tvář jako měsíc bledá(J5f)
on ve dne v noci milenku svou hledá(J5f)
Zda najde ji zda chvíle najde se(J5m)
tak plna štěstí a tak harmonická(J5f)
kdy do růže jak motýl zavře se(J5m)
ta duše jeho božská a přec lidská(J5f)
Ó jistě ples tu zazní po lese(J5m)
v nymf jásot flétna vpadne bukolická(J5f)
Kdy bude to Ó Psyché děcko snivé(J5f)
ó spěj mu v náruč Lépe tím čím dříve(J5f)
Juž starý Apulejus vyprávěl(J5m)
a po něm dobrý La Fontaine a jiní(J5f)
jak těžce Amor snášel lásky žel(J5m)
jenž beznaděje křídlem hruď mu stíní(J5f)
jak v posled Zefyr on ho v službách měl(J5m)
mu Psychu unes v mramorové síni(J5f)
ji ukryl v mraku v tísni pestrých květů(J5f)
a chladných pršek šumných vodometů(J5f)
Jak sotva noc svým křídlem k zemi klesla(J5f)
a motýl padl v čilimník a hloh(J5m)
v mrak luna zářná zabořila vesla(J5f)
neb v nebe zlatý zavěsila roh(J5m)
a Psyše znavená skráň v lenoch křesla(J5f)
jak lilje květ se sklonila v ráz hoch(J5m)
k ní dostavil se v plášti černých stínů(J5f)
na černou sladkou lásky na hodinu(J5f)
Na příchod jeho ona čekala(J5m)
a brzy zvykla lásky sladkým hříčkám(J5f)
v snech budoucnosti šťastna těkala(J5m)
a nepřišel li řekla klidně Vyčkám(J5f)
V tom kroků ruch a než se zlekala(J5m)
nach vykvet čílku jejímu i líčkám(J5f)
pod rety dvěma kterých neviděla(J5f)
jak v bouři květ však pod nimi se chvěla(J5f)
Co spolu dělali vám vyprávět(J5m)
snad nemusím čtenářky roztomilé(J5f)
ne že byste snad musily se rdět(J5m)
vždyť dobře znáte tyto sladké chvíle(J5f)
stud motýl nachový kdy dá se v let(J5m)
až v kadeřích se skryje rozpustile(J5f)
až zrak jej stají jenž se plaše kloní(J5f)
a jeho útěk růžným víčkem cloní(J5f)
Dost užili tak chvil čarovných oba(J5f)
jen v sebe ve svou lásku pohrouženi(J5f)
vždy v neprostupnou tmu se skryla koba(J5f)
kde fontanů jen hrálo tiché znění(J5f)
a jako blesk jim prchla vždy ta doba(J5f)
než nebem kmitl první zábřesk denní(J5f)
kdy Eos v svět ve šafránovém hávu(J5f)
jak Homer zpíval rozlila svou slávu(J5f)
Tu Psyché prázdné místo vedle sebe(J5f)
vždy viděla kam první paprsk šleh(J5m)
ji bolí to ji nejistota střebe(J5f)
a z ňader se jí vyrval první vzdech(J5m)
I děla k sobě Kdož ví vedle tebe(J5f)
ký netvor moře nebo země leh(J5m)
Proč po tmě máš se vzdávat jeho touze(J5f)
Být blažena a šťastna po tmě pouze(J5f)
A rozhodnuto Vedle v jizbě malé(J5f)
za dveřmi kahan zacloněný stojí(J5f)
I přišel Amor líbal a tak dále(J5f)
jak dělá se vždy v lásky sladkém boji(J5f)
Dnes Psyché děsem jen se chvěla stále(J5f)
by usnul ždajíc v hrozném nepokoji(J5f)
Juž horoucí dech jeho cítila(J5m)
ven pro kahan se rychle řítila(J5m)
A cloníc světlo mihotavé v ruku(J5f)
se zadívala na mladého spáče(J5f)
a zřela krásu božském ve souzvuku(J5f)
a mohla sotva ubránit se pláče(J5f)
Ba srdce tak jí ve bouřlivém tluku(J5f)
se chvělo jako lapené v síť ptáče(J5f)
že netřeba co báj všem v péro kladla(J5f)
by kapka žhavá oleje jí spadla(J5f)
na rámě drahé poduškou jež skráni(J5f)
krásného juna Srdce vlastní hlas(J5m)
ji prozradil a zlomil jeho spaní(J5f)
že náhle vstal a kahan její zhas(J5m)
v ráz vodometů ztichlo šepotání(J5f)
mramorný palác v základech se třás(J5m)
hoch zmizel jako sen Kol poušť a skála(J5f)
a pod tou sama Psyché v slzách stála(J5f)
Já prosím nechci mužům lichotit(J5m)
že tak jsou pěkně rostlí a tak krásní(J5f)
že nesnesl by ženy krasocit(J5m)
jich linií se opíjeti básní(J5f)
spíš naopak já dvorný chci li být(J5m)
se vyznat musím a svých rýmů třásní(J5f)
to dobře ztajit že když objímáme(J5f)
ne viděni však pouze vidět máme(J5f)
A to snad je též naučení krátké(J5f)
z té historie co se dále dělo(J5f)
dí mythus líp než tady v sloce hladké(J5f)
by pero mé vám vyprávěti chtělo(J5f)
Dryady s nymfami ve chvíli sladké(J5f)
co jarem se jich k lásce probouzelo(J5f)
v té šťastné době antiky než Psyché(J5f)
víc užily v hor tmách v samotě tiché(J5f)
A nebudu vám líčit dopodrobna(J5f)
jak Psyché musila svou pykat vinu(J5f)
jak urousala křidélka si zdobná(J5f)
jen světlu zvyklá v země plísni stínu(J5f)
než vymstila se Afrodita zlobná(J5f)
než octnula ve Olympu klínu(J4f)
zřít štěstí své a to jí přišlo draho(J5f)
však dosti ráj své skýtá juž jí blaho(J5f)
I zvedla k němu hlavu unavenou(J5f)
on rychle zachytil ji do náruče(J5f)
ret jeho jakby šeptat chtěl Buď ženou(J5f)
skloň hlavu na mé srdce slyš jak tluče(J5f)
věř žádnou světa nevykoupíš cenou(J5f)
co dát ti mohu sáhni po tom ruče(J5f)
je život moře neslyšíš je douti(J5f)
Ó líp je dvěma člunům spolu plouti(J5f)
To říci chtěl však neřekl ni slova(J5f)
neb viděl její velké unavení(J5f)
tvář byla bledá víc než úbělová(J5f)
a okem táhlo nebes hvězdných snění(J5f)
jak lampa když se za křišťálem schová(J5f)
nach studu pleť jí barvil v slabém chvění(J5f)
on cítil jak se třásla jako ptáče(J5f)
když lapeno ba skoro snil že pláče(J5f)
v jeho ňadrech v tom se světy shlukly(J5f)
on cítil vesmíru tep vláti jimi(J5f)
tam rost mu kalich nádherný a puklý(J5f)
s prašníky rostl zlatem hvězdnatými(J5f)
tam Kosmu bůh strhoval svoji kukli(J5f)
a šeptal vlnou lkal básníků rýmy(J5f)
on byl by řekl Vše jsem neb jsem láska(J5f)
Však líto bylo mu jí hocha maska(J5f)
mu byla nyní dvakrát vítána(J5m)
když moh ji takto držet na svém klíně(J5f)
v zrak snivý hleděti jí do rána(J5m)
a stíhat citu jiskru v oka stíně(J5f)
Blíž k němu tulila se uštvána(J5m)
laň tak se tulí k buku na mýtině(J5f)
on horké její čílko vlasem chladil(J5f)
a mlčel jen a vlasy její hladil(J5f)
A díval se na nerozvité poupě(J5f)
kterému poprv jeho obal těsný(J5f)
na vděky ňader odhalené skoupě(J5f)
na usmívavý rozpak tiché Vesny(J5f)
křik na svou vášeň Vari ve své doupě(J5f)
ty nesmíš ještě rej svůj začít plesný(J5f)
zpět v ňadra má tam rvi mne podle chutě(J5f)
v oči zas jí patřil nepohnutě(J5f)
v jejich azuru zřel velké příští(J5f)
kdy Psyché dítě ženou bude zcela(J5f)
na Paphu zřel ji lásky na bojišti(J5f)
i v Gnidu k tělům kde se pojí těla(J5f)
na Leukadě o niž se vlny tříští(J5f)
zkad Sapphina se óda rozzvučela(J5f)
Anakreonta zřel jí na kolenou(J5f)
a sebe ptal se Zda je posud ženou(J5f)
A viděl v očích těchto plných míru(J5f)
a přece sladké plaché nejistoty(J5f)
pláň moře rozbouřenou v divém víru(J5f)
v hrom epopeje slavičí lkát noty(J5f)
on slyšel pak jak na strhanou lýru(J5f)
zní nesmrtelná velká píseň hmoty(J5f)
jak Venus Pandemos z té dívky vstává(J5f)
jak Babel příšerná jak Fryna dravá(J5f)
A juž chtěl polibkem tu pečeť něhy(J5f)
pro vždycky servat ale v jejím oku(J5f)
cos nadzemskými náhle svitlo žehy(J5f)
i nezřel ňader ovál vlny boků(J5f)
a jako plavec který ztratil břehy(J5f)
dál tonul visionů ve hluboku(J5f)
chyt paprsk mystický zřel v hlavy sklonu(J5f)
jak Psyché měnila se na Madonnu(J5f)
A zřel ji s něhou nevýslovně sladkou(J5f)
jak čistá jako sníh a vonná květem(J5f)
se sklání k choti jak je blahou matkou(J5f)
jak hladí vlásky chystá lože dětem(J5f)
jak v života pouť bouřlivou a krátkou(J5f)
kde klame vše jest ona pevným světem(J5f)
a skoro myslil vlas jí hladě plavý(J5f)
To její říše její triumf pravý(J5f)
A sebe zapomněl i touhu svoji(J5f)
a necítil víc v loktech její tělo(J5f)
jen duši viděl jak se plachá bojí(J5f)
jen poupě cítil jak se bázní chvělo(J5f)
A bál se zašeptati Budiž mojí(J5f)
jen aby toto blaho nezmizelo(J5f)
svět nechal hned by v chaos klesnout zpátky(J5f)
jen kdyby věčně snít moh ten sen sladký(J5f)
Na jeho hrudi co tak odpočíval(J5f)
ten nebes květ pln kouzla vláhy vděku(J5f)
noc z hlubin vstávala pták v myrtách zpíval(J5f)
a hvězdy v mléčnou roztáhly se řeku(J5f)
jak svět by chtěly zasypat jenž stmíval(J5f)
se jako sen a mizel ve daleku(J5f)
a jakby leknín velký povstal z vody(J5f)
vzplál měsíc v svět pln lahody a shody(J5f)
a plný neznámého požehnání(J5f)
na horách stříbrem zkvetla jeho sláva(J5f)
na cestu planouc tlumu plachých laní(J5f)
a rostouc v opál jak tekutá láva(J5f)
až zatopila v jas a usmívání(J5f)
to místo k hlavě kde klesnula hlava(J5f)
a v polibku se rety otevřely(J5f)
a duše šťastné dvě výš k hvězdám zřely(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
35 |
| Celkem veršů: |
288 |
| Jamb: |
288
(100 %)
|