Ó národe tys dnes překonal sebe(J5f)
V té době kdy tvé síly zloba střebe(J5f)
ty nejen proti vrahům v plné síle(J5f)
i proti živlům neustáváš v díle(J5f)
Dnes klidně patři ve tvář budoucnosti(J5f)
Dnes mohou smířeny být otců kosti(J5f)
jež hnijí pro tě v cizině i doma(J5f)
Dnes číše plesu žíznivýma rtoma(J5f)
se můžeš tknout neb sobě jsi ji strojil(J5f)
Dnes velikou jsi ránu svoji zhojil(J5f)
Dnes znova ku větším jsi zralý činům(J5f)
jež tobě plesem slávou budou synům(J5f)
tvá chudina dnes bohatství je tvoje(J5f)
Dnes můžeš hrdě nové vítat boje(J5f)
ty bouří synu se sokolím křídlem(J5f)
Tys v skálu bušil opij se tím zřídlem(J5f)
jež teče s nebe a umění slove(J5f)
toť klíč ten jenž otevře démantové(J5f)
ti veřeje v chrám kde se lidstvo modlí(J5f)
Dni památný dni velký nechať prodlí(J5f)
má píseň u tebe dni velkolepý(J5f)
kdy vůči osudu jenž vždy byl slepý(J5f)
když jednalo se o nás my jsme stáli(J5f)
s tou rukou otevřenou kdy jsme dali(J5f)
zas ochotně zas nadšeně zas rádi(J5f)
ten v groši život a ten v písni mládí(J5f)
Dni báječný kdy v nešťastný ten požár(J5f)
se silněji vzpjal tužeb našich stožár(J5f)
až na něm zavlál zas ten prapor starý(J5f)
kam darmo dravci zatínali spáry(J5f)
tož výsměch hněv a záští nepřítele(J5f)
Však prapor vlaje vesele a směle(J5f)
od chaty k chatě kam vlast sahá šírá(J5f)
a tam kde zavlá dlaň se otevírá(J5f)
Teď můžete již věřit básníkovo(J5f)
co praví věštné okřídlené slovo(J5f)
Když chrám ten velký klesl v pusté rumy(J5f)
v té první chvíli zoufalství a dumy(J5f)
já nejmenší z těch již u noh tvých leží(J5f)
ó vlasti a tluk tvého srdce střeží(J5f)
já slzu v oku jistotu však v duši(J5f)
jsem pravil Ovšem zle nás osud kruší(J5f)
však ustoupit nám nelze zhynout spíše(J5f)
My dopijem až ke dnu této číše(J5f)
však nepodlehnem chrám náš v staré kráse(J5f)
čnět bude jistě v mračný obzor zase(J5f)
V té chvíli znal jsem sílu toho lidu(J5f)
jenž práci v úděl má za vínek bídu(J5f)
za kolébavku naděj která klame(J5f)
za přístav spásy břeh který se láme(J5f)
a jenž přec silný důvěřuje sobě(J5f)
a Herkul v boji Kristus je v své mdlobě(J5f)
jenž pouští kráčí ku svobody zdroji(J5f)
To řek jsem tenkrát a dnes chrám náš stojí(J5f)
Den chladný v prosinci sníh ležet zůstal(J5f)
Byl podvečer stín Petřínu juž vzrůstal(J5f)
a hlučněj davy ulicemi vřely(J5f)
V tom s výše střechy hromné rány zněly(J5f)
dvě čtyři ticho teď zas jiné znovu(J5f)
Sta kladiv buší na železném krovu(J5f)
jak houká to jak slavnostně to hřímá(J5f)
To rány kyklopické Úžas jímá(J5f)
i Vltavu i Petřín zasmušilý(J5f)
A všickni kteří ulicemi pílí(J5f)
se zastavují slouchají těm ranám(J5f)
jež divočeji ku všem světa stranám(J5f)
zní jako bouře přehlušují vřavu(J5f)
všech ulic Každý obrací výš hlavu(J5f)
a úsměv štěstí v obličej všem tryskne(J5f)
Jsou skutkem naděje již zase blyskne(J5f)
jak druhdy v slunce zlatem zářná střecha(J5f)
zas hrdá v mračna vzpne se radost Čecha(J5f)
zas paprsk jeden v mračno dlouholeté(J5f)
zas chvíle blaha Zněte zněte zněte(J5f)
vy rány hromné městem které v páry(J5f)
se halí clonu dál na venkov jarý(J5f)
dál po kraji jejž zimní jímá snění(J5f)
co zvěsti spásy hromy povznešení(J5f)
co ducha signaly jenž neunaven(J5f)
je vaším zvukem jako hymnou slaven(J5f)
jak silný velký bdělý činorodý(J5f)
Ó zněte zněte jako velké vody(J5f)
jak valné hřmění města ve hlomozu(J5f)
neb od hřímání Prokopových vozů(J5f)
a Žižkových zvuk sladší neslyšela(J5f)
ne pouze Praha nýbrž i vlast celá(J5f)
Šer noci roste stíny kol se dlouží(J5f)
Na střechách postavy se rojí plouží(J5f)
jak duchů sbor a pěsť kladivo třímá(J5f)
krov roste déšť ran hřímá hřímá hřímá(J5f)
a celé město chví se v stínu noci(J5f)
Hle národ ve své síle ve své moci(J5f)
Mé okno do střech směsice se dívá(J5f)
jež částečně mi obzor nebe skrývá(J5f)
a stále roste Kdys nad střechy domů(J5f)
kde sbíhají se jako ve průlomu(J5f)
se bajná střecha Pantheonu nesla(J5f)
Já zřel ji odsud požárem jak klesla(J5f)
a v dešti jisker děsné vzpomínání(J5f)
Dny dlouhé potom tady s dumnou skrání(J5f)
jsem na střechy se pusté prázdné díval(J5f)
a korunou se více nezastkvíval(J5f)
nad všechny zářící náš chrám ten zlatý(J5f)
Ó dlouhé měsíce té trpké ztráty(J5f)
buď prázdné nebe nebo zamračené(J5f)
jak olovo se nad střechami klene(J5f)
a prázdný průlom střech se děsně šklebí(J5f)
V tom jednou Urvali jste měsíc nebi(J5f)
cos vysoko tam nad střechami blysklo(J5f)
jak meteor to do tmy noční trysklo(J5f)
jak měsíc jasnější jak slunce sladší(J5f)
a udiven a nadšen pohnut k pláči(J5f)
já očím nevěřil když zřel jsem v plese(J5f)
jak obrovské tam žebro rýsuje se(J5f)
nad spoustu střech jež nový krov má nésti(J5f)
A na vrcholu jeho zřel jsem kvésti(J5f)
jak bájnou lilji lampu elektrickou(J5f)
Tak tiše zřela v změť a směs tu lidskou(J5f)
jak zázrak boží jak lotosu kalich(J5f)
se houpala nad přívalem mlh stálých(J5f)
jak Sirius neb Aldebaran stkvoucí(J5f)
A za ní druhá třetí světlo žhoucí(J5f)
a tiché přec jak lide můj tvá práce(J5f)
Ba měsíc v sny mé nesvítil tak sladce(J5f)
co básník jsem jak toto bájné světlo(J5f)
V něm národe tvé velké přání zkvětlo(J5f)
i hvězdy všecky před ním v mrak se skryly(J5f)
I děl jsem k sobě Teď jsme zvítězili(J5f)
Noc Nebe nesmírné hvězd plné bylo(J5f)
a měkké světlo měsíce se lilo(J5f)
na černé střechy Velká chvíle ticha(J5f)
kdy list i vlna sotva v snění dýchá(J5f)
kdy samé stříbro na dláždění leží(J5f)
V myšlénkách sám jsem kráčel po nábřeží(J5f)
až ku divadlu Měsíc z plné číše(J5f)
naň světlo lil já musil hlednout výše(J5f)
a diviti se kamenné té básni(J5f)
již polévali paprskové jasní(J5f)
a jež tu čněla k hvězdám v božské kráse(J5f)
Kdos proti mně tu kráčí Chvíli zdá se(J5f)
jak váhal by teď zastavil se chvíli(J5f)
a jako můj tak jeho zrak též pílí(J5f)
po budově od paty ku vrcholu(J5f)
ji prohlíží V tom setkáme se spolu(J5f)
a z neznámého úst jsem slyšel slova(J5f)
bol zmíral v nich a radost vítězova(J5f)
v nich jásala Já nežil darmo přece(J5f)
Vzdech tento městem zněl a táhl k řece(J5f)
spěl k obloze a pad mi v duše hloubi(J5f)
tou směsí citů která v něm se snoubí(J5f)
tou měkkostí tou něhou lásky silou(J5f)
I obrátím se V měsíce zář bílou(J5f)
zřím před sebe Však nikdo zde Kol němý(J5f)
šik domů tměl se měsíc padal k zemi(J5f)
jak plnou rukou kdos by stříbro házel(J5f)
Dál kroky moje ohlas doprovázel(J5f)
a zpíval nežli v šeru ulic ztichnul(J5f)
A vedle mne kdos opět šťastný vzdychnul(J5f)
tak vesele jak pták jenž letí z klece(J5f)
Ó život můj ten marný nebyl přece(J5f)
A zase ticho půlnoc hvězdy snění(J5f)
A já nes v duši svojí přesvědčení(J5f)
jež nevyrve mi více žádná síla(J5f)
že v onen večer patřil jsem v tvář Tyla(J5f)
Ó svatá víro plna božské síly(J5f)
těch buditelů kteří vykouzlili(J5f)
nám z trosek nový svět buď požehnána(J5f)
Dnes otvírá se triumfů tvých brána(J5f)
a v chrám ten ducha český lid teď kráčí(J5f)
Zpět zlobo s žihadlem Sviň křídlo dračí(J5f)
ó záští dnes Ať mír a radost všade(J5f)
Cos velkého jak odpuštění klade(J5f)
se na minulost jež se v dálku tratí(J5f)
Svit naděje budoucna stezku zlatí(J5f)
Co bylo cílem našich snů a snahy(J5f)
a přání let ten zbožňovaný drahý(J5f)
chrám národa jenž nejtajnější přání(J5f)
jenž slzy naše měl i odříkání(J5f)
náš bezdný žal a nadšení zas věčí(J5f)
ten vzácný idól našich tuch a péčí(J5f)
jenž měl náš život a měl naše všecko(J5f)
na kterém podíl svůj má kmet i děcko(J5f)
Dnes otvírá své brány v lesku jase(J5f)
jak fénix z popelu vstal v plné kráse(J5f)
To fénix pravý větší než ten z báje(J5f)
na skráni zlatá koruna mu plaje(J5f)
toť triumf ducha krásný velkolepý(J5f)
že závisti zrak před tím trne slepý(J5f)
že zloby škleb na tváři zrady mění(J5f)
se v žasu posuněk a udivení(J5f)
neb kamenní na římsách jeho bozi(J5f)
svým varytem a hrůzou mask svých hrozí(J5f)
a hlídají co národu je svato(J5f)
ten práce výkvět a myšlénky zlato(J5f)
Nuž brány do kořán se otevřete(J5f)
Ať tady roste bují kypí kvete(J5f)
co ducha lidského je triumf stálý(J5f)
a českého co lidu vytrvalý(J5f)
vzruch k světlu nese poesie křídlem(J5f)
Nuž otevřte jej v každém srdci stydlém(J5f)
a unaveném ať dnes radost zkvítá(J5f)
ve každé chýši ať to sluncem svítá(J5f)
a sem ať vstoupí první tvůrce jeho(J5f)
ten český lid jenž silou ducha svého(J5f)
svou prací potem mozoly svou krví(J5f)
jej vystavěl on otec jeho prvý(J5f)
vždy myslil naň i v nejtěžší své zlobě(J5f)
vždy znova dal neb stavěl Národ sobě(J5f)
Nuž brány do kořán se otevřete(J5f)
Ať každý co jej doma trudí hněte(J5f)
co v boji stran a veřejnosti vřavě(J5f)
jej týrá tady zapomene v slávě(J5f)
děl nesmrtelných ať mu všednost zmizí(J5f)
a život zaplá báječný a ryzí(J5f)
tím prismatem jež umění mu skytá(J5f)
Ať slovo básníka jež bleskem lítá(J5f)
z úst umělce ať hudby bájné tóny(J5f)
se rozhoupají na báječné zvony(J5f)
a triumf ducha myšlénkou a lyrou(J5f)
jenž vítězí ať nesou vlastí širou(J5f)
ať zvědí neteční i mrtví v hrobě(J5f)
že skutkem je co stavěl národ sobě(J5f)
Nuž brány do kořán se otevřete(J5f)
Ať družina těch jimž v kadeře plete(J5f)
se věčný laur sem nadšený vjezd slaví(J5f)
Ó jaká vřava hlava vedle hlavy(J5f)
Sem všichni jdou ti kteří od pravěků(J5f)
snem krásy hovořili ku člověku(J5f)
i ti již jádro jeho duše bezdné(J5f)
kdy básní pytvali a k záři hvězdné(J5f)
pak vznesli jeho velikost a bídu(J5f)
ti kteří vášeň sílu velkost lidu(J5f)
a věčné záhady zlo s dobrem v boji(J5f)
ve báseň tkali to co lidem rojí(J5f)
a vře již luští ducha bájnou mocí(J5f)
a v jejich středu jsou též naši otci(J5f)
již v české Thalii kdys na chudobě(J5f)
jen nadšením a láskou v bídě zlobě(J5f)
líp sloužili než jiní v blahobytu(J5f)
již české myšlénce českému citu(J5f)
k povzletu první propůjčili křídla(J5f)
a vedli lačný lid kde krásy zřídla(J5f)
ti všichni jdou v své dědictví jdou domů(J5f)
A nad nimi zní jako chorál hromu(J5f)
hlas národa an skvoucí v pyšné zdobě(J5f)
chrám otvírá jenž stavěl jim a sobě(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
12 |
| Celkem veršů: |
246 |
| Jamb: |
246
(100 %)
|