RÁD VĚDĚL BYCH...

Jaroslav Vrchlický

Rád věděl bych, která to z písní bude, jež na rty lidstva přejde s retů mých, po také práci dědictví jen chudé, jak hustým pralesem by pták se mih’. Do všední snahy, klopotu a shonu jak harfy andělské by povzdech pad’, trám spasný tomu, který volá „tonu“! zdroj žíznícímu v písku pustých lad. Zda bude to as dítě mého smutku, mých bojů, pohrdání černý květ, snů metlice, jíž nedopřán květ skutků, jež tají v sobě pravdy hořký jed? Či poupě růžové, na kterém rosa plá brillantem, jež vpletla v kadeř mou kdys láska, která přijdouc ke mně bosa se přitulila na má ňadra tmou? Kdo najde ji, tu píseň písní mojích, a v jaké chvíli plesů, strastí, snů? když unaven se zmítá v marných bojích, když loká rozkoš z vášně plamenů? Já nevím. – Ale klidně v mrtvé listí i tuto píseň kladu, květ svých dum, a žehnám tomu, kdo ji bude čísti, a ruku jeho vděčně tisknu k rtům.

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

183. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mých písní zdroji, který nepříteli (Jaroslav Vrchlický)
  2. Co jsem v bouři zpíval. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Cepy a kladiva. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Poesie. (Jaroslav Vrchlický)
  5. CICADA. (Stanislav Mráz)
  6. Sbor z antické tragedie. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Život. (Jaroslav Vrchlický)
  9. APOTHEOSA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Poslední píseň lásky. (Jaroslav Vrchlický)