ROMANCE O MODERNOSTI.

Jaroslav Vrchlický

Milý bože! Staří, mladí za moderním všecko pádí, udře se a udýchá. Co je básník staré školy? V jeho knihách samé moly, ptáče to, jež pelichá. Váhá chvíli a sám neví, má-li též se svými zpěvy trudit se v ten shon a spěch; staré víno ideálů, které brzy zkysne v žalu, nalívati v nový měch. Co tak váhá, mladí hoši nesou tady v plném koši zázračný svůj rybolov. Nahlédne blíž v jejich vrši, odkud to jak zlato srší, málo vlny, mnoho slov. V spoustě kalu, rmutu, špíny zamazaná bez příčiny stkví se rybka – ideal! Sáhne po své staré síti, píše zas jen, jak to cítí, a svět – ten se točí dál.

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

116. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na mezi. (Ferdinand Tomek)
  2. Poslední píseň. (Vincenc Furch)
  3. XV. Na Hostýně (Vincenc Furch)
  4. Moravě. (Svatopluk Čech)
  5. LXXIII. Ty-li pěješ srdce svého (František Ladislav Čelakovský)
  6. Smír. (Bohuslav Květ)
  7. PÖCHLAREN (Božena Benešová)
  8. Na posvátném Hostýně. (Václav Antonín Crha)
  9. Krvavá růže. (František Chalupa)
  10. PRASTARÉ LESY. (Jan Opolský)