V těch nocích...

Jaroslav Vrchlický

V těch nocích, v kterých jasmín dýše vůní, v mé srdce láska sletla jako sen, to z dumy kukle vzletlo na výsluní, jak motýl křídla zvedá v zlatý den. Já, noci milenec, teď rád mám den, dlím stále tvojich zraků na výsluní, a život ubíhá jak hudba, sen, jak zrnko mošusu se taví vůní. Má duše květ je, láska na ní vůní, co v ní se míhá, perlový jest sen, tak lilije se tlačí na výsluní, když rosu v ňadrech osloní jí den. Když slunce okem blýská modrý den, jak zlatokřídlé mouchy na výsluní se honí myšlenky mé, rým a sen, a všecko dýše ňader tvojich vůní. Mé srdce chví se pod tvých vlasů vůní, z tvých ňader hloubí vstává modrý sen, a čela tvého zářném na výsluní se snoubí klid, jímž dýchá letní den. Ó naplň září svou mi každý den, rád umru touhou tvojím na výsluní, co stoupá po hvězd řetěze k nám sen, co jasmín, srdce jednou dýší vůní!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

301. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TY PŘIŠEL JSI. (Herma Pilbauerová)
  2. Cannizaro. (Jaroslav Vrchlický)
  3. KDE ŠEŘÍK PROBUZENÝ... (Bohdan Kaminský)
  4. Mráz. (Adolf Heyduk)
  5. Tam v stínu počkám. (Xaver Dvořák)
  6. Jaro duše. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ULTIMA THULE. (Adolf Červinka)
  8. V zapadlém sadě... (Růžena Jesenská)
  9. PROLOGEM. (Jaroslav Vrchlický)
  10. III. Meditace. (Alois Škampa)