Jaro duše.

Jaroslav Vrchlický

Má duše jaro své kdy sotva stačí(J5f) se myšlének a dojmů zpíti květem(J5f) kdy svět i vesmír obsáhne svým letem(J5f) a ve dne v noci zvučí písní ptačí(J5f) Kdy snů se v ní co mízy v keřích tlačí(J5f) než jedním zamyslí se nad poupětem(J5f) sta růží ohnivým jí kyne retem(J5f) a každá lásku štěstí rozkoš značí(J5f) Jak potom náhle život snět je holá(J5f) Jak brzo schromeno je vzletu křídlo(J5f) Jak záhy stmívají se dnové černě(J5f) Jen jedna píseň zbude a ta volá(J5f) Proč jas a květ jímž pyšnilo se zřídlo(J5f) se nerozdělil v celek stejnoměrně(J5f)

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

383. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ. (Antonín Klášterský)
  2. V ROZPUKU. (Josef Václav Sládek)
  3. Modlitba. (Jaroslav Vrchlický)
  4. JABLOŇOVÉ KVĚTY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MLADÉ DÍVCE. (Adolf Brabec)
  6. Cannizaro. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŽÁRLIVOST (Otokar Fischer)
  8. JARNÍ POHÁDKA. (Josef Václav Sládek)
  9. V těch nocích... (Jaroslav Vrchlický)
  10. Píseň jara. (Herma Pilbauerová)