V podzimní den.

Jaroslav Vrchlický

V podzimní den.
Den podjeseně jasně slunný mne lákal ven, a jaký div! zas rozchvěl srdce všecky struny, až k slzám dojal mne jak dřív. I děl jsem: Vše to svadlé listí se vrátí s vesny úsměvem tak, jako hvězdy když se čistí na nočním nebi v pádu svém. A ptactvo, jež teď nad mou hlavou pryč odlétá, zas přijde též, a v starých buků kůru tmavou sny lásky vryty nalezneš. Leč to jsou všecko věci známé, co mně jest pták a strom a květ, zde vše se láme, všecko klame a vše jde v nic... Nač přemýšlet? 89

Kniha Jak táhla mračna (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický