V podzimní den.

Jaroslav Vrchlický

Den podjeseně jasně slunný mne lákal ven, a jaký div! zas rozchvěl srdce všecky struny, až k slzám dojal mne jak dřív. I děl jsem: Vše to svadlé listí se vrátí s vesny úsměvem tak, jako hvězdy když se čistí na nočním nebi v pádu svém. A ptactvo, jež teď nad mou hlavou pryč odlétá, zas přijde též, a v starých buků kůru tmavou sny lásky vryty nalezneš. Leč to jsou všecko věci známé, co mně jest pták a strom a květ, zde vše se láme, všecko klame a vše jde v nic... Nač přemýšlet?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

460. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Odlet. (Adolf Heyduk)
  2. Všecko zčarováno. (Adolf Heyduk)
  3. SLOKY. (František Kvapil)
  4. V rozvalinách. (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. Hle, jaro jde... (Josef Kuchař)
  7. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  8. Ó TI PTÁCI ŠTĚBETÁCI! (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Návrat vesny. (Adolf Heyduk)
  10. Samotám lesním. (Alois Škampa)