Hle, jaro jde...

Josef Kuchař

Hle, jaro jde a teplou rukou mně tiše sahá v starou hruď: Co ještě truchlíš? Pryč s tvou mukou, ty smutné srdce, vzbuď se, vzbuď. Viz, jaké svěží, smavé ráno pod vlahý nebe modrojas je v rose krajem rozestláno – to pro tebe, buď vesel zas! – Jsem jako zmámen, – zázrak jeví se na mé celé duši v ráz: hle, vzrůstá v zář a ptačí zpěvy, v pažitů zeleň, v modra pás... Co hlavou kdy se mihlo vznětů, co krásného jsem srdcem snil, vše vtěluje se v moře květů, v ples skřivánčí, v jas slunných chvil. Na ňadra snivě rozvlněná, v něž fialek je vetknut květ, mne Vesna tiskne, luzná žena, svůj třpytný zrak v můj noříc hled. A kol mé hlavy plavovlasých svých vděků stelouc bujnou žeň, lichotně rce mi ve stu hlasích: „Mne miluj a vše zapomeň!“ A krajem štěstí vrchovaté jde od nebes po samou zem... Můj smutek pod oblaky zlaté kams ulít černým motýlem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

52. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  3. Linduška. (Adolf Heyduk)
  4. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  5. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  6. Studánka v zimě. (Adolf Heyduk)
  7. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  8. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. Když se podzim blíží. (Adolf Heyduk)