Podzimní jitro.

Jaroslav Vrchlický

Podzimní jitro.
Ves v šeru spí, sám chodím po hrázi; kol pole jen a pole bez hrází. Jen žluté listí, oč zavadí nohy, na obzoru jen černají se stohy. Ach druhdy jaké vášní útoky mi v srdce na témž místě hřměly! Teď všady mír, sen hluchý, hluboký, háj bezlistý je a luh osiřelý. Na úděl svého žití klidně zřím. To věru dost, ba víc než srdce žádá. že mohu klidně patřit na podzim, jak houstne mlha a jak listí padá. 141

Kniha Jak táhla mračna (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický