Podzimní jitro.

Jaroslav Vrchlický

Ves v šeru spí, sám chodím po hrázi; kol pole jen a pole bez hrází. Jen žluté listí, oč zavadí nohy, na obzoru jen černají se stohy. Ach druhdy jaké vášní útoky mi v srdce na témž místě hřměly! Teď všady mír, sen hluchý, hluboký, háj bezlistý je a luh osiřelý. Na úděl svého žití klidně zřím. To věru dost, ba víc než srdce žádá. že mohu klidně patřit na podzim, jak houstne mlha a jak listí padá.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

650. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMOV (Božena Benešová)
  2. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  3. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  4. VSTUP DO CHRÁMU (Xaver Dvořák)
  5. ZÁVĚREK. (František Serafínský Procházka)
  6. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)
  7. ODPOVĚĎ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V melancholickém lese. (Josef Svatopluk Machar)
  9. ZELENÍ SÁM... (Viktor Dyk)
  10. V PODZIMNÍM MLČENÍ. (Irma Geisslová)