Andělé boží.

Jaroslav Vrchlický

Andělé boží oblaky jdou, sny tkají spícím nad hlavou, vidím jich křídla, slyším jich let... U mne se nestavte! modlí se ret. Dál spějte cestou svou po nebi, znám srdce, kde víc vás je potřebí. To víru v lásku ztratilo, s ní vše, co život jí zlatilo. To vzdalo přeludům docela svou čistou duši anděla. Po bledé tváři poznáte ji, vraťte jí útěchu v beznaději. Po vlhkém oku, v němž shasla zář hvězd, poznáte, vaší sestrou že jest! Andělé boží... Tak se ret chví. Mne miňte a leťte, leťte jen k ní!

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

411. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DEJTE MI BOHA! (Karel Mašek)
  3. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  4. Zvony domácí. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. XXII. PANU KARLU LUTINOVU-DOSTÁLOVI, kaplanu ve Wiesenbergu na Moravě. (Beneš Metod Kulda)
  6. Zpěv, jásot kol zaznívá, (Emanuel Züngel)
  7. 124. Ach což byla ona služba podlá, (František Sušil)
  8. Láska naše. (Adolf Heyduk)
  9. PŘELUDY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XVI. Přede mnou tu leží lebka rozpoltěná, (Jan Neruda)