XVI. Přede mnou tu leží lebka rozpoltěná,

Jan Neruda

Přede mnou tu leží lebka rozpoltěná, oko svaté runy lebky čítá, a má mysl z črtů zapletených živý obraz žití sobě splítá. Onu runu láska vryla, zášť snad tuto, onu blaho, tu snad neštěstí, a zdaž ty, jež činí cesty kratší, stopy přemýšlení nevěstí? Tak jak v paměť obraz mrtvoly se vrývá, ryje mysl v lebku znamení, – vidíš brachu, moh’s mít lebku hladší, méně jen, ach méně myšlení.

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

562. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  3. Andělé boží. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Ferdinand Tomek)
  5. Láska naše. (Adolf Heyduk)
  6. VEČER (Růžena Jesenská)
  7. AŽ UMRU... (Karel Dostál-Lutinov)
  8. PŘELUDY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Víra. (František Leubner)
  10. Zdali mysl tvá se nekaboní (František Sušil)