Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Píseň.
A kdybych sto let a tisíc let žil a tisíc a ještě pak víc! Co trpím, to trpěl a snil, co jsem snil, vše dal bych za tvoji líc! Tu bledou, unylou tak, až slzami zvlhne zrak, tu drahou, tu sladkou – ne, neřeknu víc! A kdybych sto let měl v mukách se chvět, a tisíc – ještě pak víc! Pro jeden tvůj úsměv, ten retů tvých květ, chci strádat let stotisíc! Zná každý svůj bol a za svým jde dál, mně drahý pro tebe věčný je žal, pro drahou tu sladkou líc – ne, neřeknu víc! 59

Kniha Já nechal svět jít kolem (1902)
Autor Jaroslav Vrchlický