XXI.

Jaroslav Vrchlický

Sta svitků pergamenů, moudrost věků, se smálo na mne z příhrad chmurné síně, a každý hovořit chtěl ku člověku svou moudrostí – já středem jich šel líně. Co z nich? – Jen marnost, a tu dávno našel jsem v světa zjevech všech i ve šumícím víně.

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

155. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ MELODIE. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Apostrofa. (Viktor Dyk)
  3. Ach, jakž by srdce naše nezmoudřilo, (Jan Neruda)
  4. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  5. BLÁZNIVÝ MILÝ (Jiří Mahen)
  6. XVII. Co člověk navyk’ v mladosti, (Jan Duchoslav Panýrek)
  7. ÚVODEM (Jiří Mahen)
  8. Milanovi. (Bohuslav Květ)
  9. Truhla stará, otřepaná (Josef Holý)
  10. ČARODĚJKA. (Karel Leger)