Mák vlčí rdí se na poli(J4m)
jak kapky české krve vroucí(J4f)
snad srdce pánů z Velíše(J4m)
tu v bojích haslo v lásce žhoucí(J4f)
Snad všecko dali pro svou vlasť(J4m)
co jen kdy lidskou tužbu vzpíná(J4f)
přec není z nich teď víc než prach(J4m)
a ze hradu jich zřícenina(J4f)
Sem tam se šedá v mechu(J3f)
čásť opukané stěny(J3f)
pták krouží kolem kavka(J3f)
a sedá na kameny(J3f)
jak v myšlénkách(J2m)
Své písně věčný vítr(J3f)
zde básní pěje hrává(J3f)
kol vystupuje pluje(J3f)
a zvučí stará sláva(J3f)
jak v myšlénkách(J2m)
Tak blízko zenith nebes(J3f)
a země jako v hloubi(J3f)
a tiše snivě smutně(J3f)
ji chmury mráčků vroubí(J3f)
jak v myšlénkách(J2m)
I zírám dolů v stesku(J3f)
čím člověk v snahách v žití(J3f)
to vše můj pohled pouhý(J3f)
chce hravě rozluštiti(J3f)
jak v myšlénkách(J2m)
A přece vím to nelze(J3f)
jen přání hruď nám vzpíná(J3f)
by po žití jsme shasli(J3f)
jak svíce uhasíná(J3f)
jak v myšlénkách(J2m)
To jsi byl tak skromný(T3f)
Velíši(T2m)
Ze všech umlklých jsi(T3f)
nejtišší(T2m)
Měl jsi děje slavné(T3f)
Velíši(T2m)
ale kdo a kde je(T3f)
uslyší(T2m)
Sporé jsou tvé zbytky(T3f)
Velíši(T2m)
tak jak ty se žádný(T3f)
neliší(T2m)
Co chceš vypravovať(T3f)
Velíši(T2m)
v částkách listů zrytých(T3f)
od myší(T2m)
Sotva pták ti hostem(T3f)
Velíši(T2m)
sotva si tě u verš(T3f)
vepíši(T2m)
Či se rád už kloníš(T3f)
Velíši(T2m)
v odpočinek z vůle(T3f)
nejvyšší(T2m)
Jiné trosky halí větve v šumotu(T6m)
jak by zakrývaly jejich nahotu(T6m)
jenom Velíš bez ochrany ční(T5m)
u nejkrutší úpal sluneční(T5m)
Sotva tušit možno hradu útvary(T6m)
ba i mech ten na nich už je prastarý(T6m)
dva tři zbytky vyvětralých zdí(T5m)
jiné stopy oko nevidí(T5m)
Ejhle tak to s věkem práce člověka(T6m)
toho jenž je sláb to vždycky poleká(T6m)
však když duch ni v hrobě neleží(T5m)
co i na té práci záleží(T5m)
Dešť se roní pomalounku přetiše(T6m)
od oblaků nad rozvaly Velíše(T6m)
Zdá se mi že jsou to slzy veliké(T6m)
nad obrazem bídy naší všeliké(T6m)
Vlasti moje porobená bez citu(T6m)
kde je doba kde je sláva Husitů(T6m)
Velíš v rumech každý vichr smí ho rvát(T6m)
a byl přece útočištěm kompaktát(T6m)
Ten povětrný mlýn u paty Velíše(J6m)
jak rukama když lomí(J3f)
dešť hustý roní se jak slzí ručeje(J6m)
až sklánějí se stromy(J3f)
Už leží obilí jakby je pokosil(J6m)
a nikde není ptáka(J3f)
jak kdyby odumřel i zpěv i smích i slasť(J6m)
i havěť všelijaká(J3f)
Jen obzor nade vším je věčně bez změny(J6m)
ten vysoký a dálný(J3f)
ať smutno na zemi anebo veselo(J6m)
on mračný je a kalný(J3f)
Tak pravidelně kopec vysoký(J5m)
a na něm trosky spíš jen tušené(J5m)
a žádný nad nimi dub storoký(J5m)
jenž mírní mechu žluť šeď kamene(J5m)
jen vítr ječí tu sem sletěv s mračny(J5f)
jak jednou v českých pralesích vlk lačný(J5f)
Co máme ze svých dějin velebných(J5m)
jen zpomínky jež povzdech provází(J5m)
jež nejsou hrůzou dětí hanebných(J5m)
jichž ani zde žel nebi neschází(J5m)
ba časem je ta stará sláva všecka(J5f)
jen pohádkami pro srdéčka dětská(J5f)
Až zas se naučíme tušiti(J5m)
že v minulosti mluvě vznešené(J5m)
ta mocnosť dřímá kteráž roznítí(J5m)
vzlet nadšení jenž hroby překlene(J5m)
pak Velíš snad i se mnohými všemi(J5f)
už beze stopy srovnán bude s zemí(J5f)
ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel
220. báseň z celkových 236
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Na Trhanově.
(Herma Pilbauerová)
-
PLÁNĚ.
(Jan Psohlavý)
-
Památce Baarově.
(Antonín Klášterský)
-
Blížící se bouři.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Zvíčera.
(Antonín Klášterský)
-
Hymna.
(Simeon Karel Macháček)
-
Břítov.
(Antonín Klášterský)
-
Lomikarovo alej.
(Antonín Klášterský)
-
Stesk.
(Jaroslav Vrchlický)
-
LI. Strom květ nese, dokud neuchřadne,
(Jan Neruda)