LI. Strom květ nese, dokud neuchřadne,

Jan Neruda

Strom květ nese, dokud neuchřadne, lilje voní dokud neuvadne, hvězda svítí, dokud nezapadne, sopka pálí, dokud nevychladne, sníh se bělí, než se v vodu shlukne, – pěvec zpívá, než mu slabá struna, nebo srdce v úzkých prsou pukne. Blaha dáno, že až k přesycení, strastí dáno, že až k nesnesení, však to přejde, až se ve hrob svinu, vždyť si také jednou odpočinu. Na rozcestí roste pěkné kvítí: „Že nemusí píseň věčně žíti.“

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

165. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  2. PLÁNĚ. (Jan Psohlavý)
  3. Břítov. (Antonín Klášterský)
  4. Z jara. (Emanuel Miřiovský)
  5. Lomikarovo alej. (Antonín Klášterský)
  6. Zvíčera. (Antonín Klášterský)
  7. Růžová skála. (Růžena Jesenská)
  8. AUTOPLAGIÁT (Richard Weiner)
  9. Na Trhanově. (Herma Pilbauerová)
  10. KLEMENTINSKÉ NÁDVOŘÍ. (František Serafínský Procházka)