Jessenius.

Jaroslav Vrchlický

Již dočet' písař. – Ortel hrozný věru: jazyk nejdřív být mu vytržen, pak hlava sťata, zrady na ofěru býti katem rozčtvrcen. Kus těla každý v jiném konci města býti pověšen pak výstrahou; tak přísně, zle se rebelie trestá a síla mužná s odvahou! Vše vyslech' klidně. Nezatřásl hlavou, a klidně nechal soud ten odejít: to věděl, cestou že tu kráčí pravou, jak povinnosti velí cit. To vše by snesl. Pouze jedno cítil, to hrozné vytržení jazyka; tu náhle v dumy ponuré se řítil, svět, skutečnost mu zaniká. Ten jazyk moci zachrániti pouze! Pln hrůzy v noc šel před popravou spat, – však v snách zřel, vnukům v kanibalské touze jak budou jazyk z hrdel rvát!

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

548. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDO ONI JSOU? (František Šimeček)
  2. OSUD JDE ULIČKOU (Antonín Sova)
  3. Motiv z jatek. (Milan Fučík)
  4. None (Antonín Sova)
  5. Kariatidy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NEDĚLNÍ ODPOLEDNE VE STARÉ ULIČCE. (Emanuel Čenkov)
  7. Z toulek samotáře. (Emanuel z Čenkova)
  8. VEČER PO POHŘBU JOSEFA MATĚJKY (Viktor Dyk)
  9. Zde, v této uličce úzké... (Stanislav Kostka Neumann)
  10. MORÁLNÍ HISTORIE (Viktor Dyk)