MORÁLNÍ HISTORIE

Viktor Dyk

Ten še chlad krám(Na) byl v celém oko znám(Na) Slunce tam přístup nelo(Na) smích pís vše tam pomřelo(Na) Ze dveří(Na) hokynář hleděl v zášeří(Na) val se pln chy(Na) na souse hříchy(Na) zkouma prohlížel kapsy i hlavy(Na) podezříva(Na) Nad krámkem k podivu jednotlivce(Na) visela firma U poctivce(Na) V krámku mohls zla pis zřít(Na) Nepokradeš Podivil se lid(Na) Za příčinou mnohých vážných změn(Na) dům byl zbořen krámek rozšířen(Na) Byl dosud přís U dveří(Na) hokynář hleděl v zášeří(Na) zkouma prohlížel kapsy i hlavy(Na) podezříva(Na) Ale v tom zmatku stěho(Na) maličkost zběhla se z nena(Na) Divili se staří divila se mládež(Na) zaběhlo se heslo Nepokradeš(Na) Ale dosud přísnou tvář(Na) zachoval hokynář(Na) často křičel se zarudlou (Na) přes ulici(Na) že Bárta krade nu bohu čas(Na) že Novák krade vzduch svým bližním zas(Na) že Ma krade slunce jas(Na) kro mnohem vadnějších (Na) na což jsou svědci(Na) Zavřeli li oči v pokoře(Na) o heslu snili nahoře(Na) tam nebylo(Na) jak se ztratilo(Na) Jedenkrát však(Na) otrali li zrak(Na) Pověst se vyskytla jak bůh sám(Na) Hleli li na sta ten krám(Na) Vskutku kmotře na mou čest(Na) Možno li jest(Na) Hlas zná nekřičel přes ulici(Na) bylo tu ticho skliču(Na) Ale to ticho šeptalo si(Na) že div zprávy k soudu se no(Na) Kmotr Bárta Novák Ma(Na) se usmívali(Na) Pověst se šířila oči(Na) Pak se mluvilo hlasi(Na) Mi kmotře je to zvlášt věc(Na) prase ukraď i pan Poctivec(Na) Kmotr Bárta Novák Ma(Na) se usmívali(Na) Říkali dávno to kdo zku(Na) krásti se mu(Na) z důvo pedagogických(Na) z důvo filosofických(Na) též i sociologických(Na) Když kramář zahanben slzy ronil(Na) kdosi se tiše k němu sklonil(Na) U něho stáli(Na) kmotr Bárta Novák Ma(Na) Vite kmotře(Na) Člověk sám se potře(Na) Lecco jste nám proved leckdy me(Na) ale my odpoušme(Na) pro nás mno hody(Na) morálka to příhody(Na) Zbytek byl historky vese(Na) buchy smíchu se slyšely(Na) Kmotr Bárta Novák Ma(Na) s Poctivcem se obmali(Na) a bourali vesele(Na) sta řády zpuchře(Na) Uprchly stíny zmizela seň(Na) pyš zněla starodáv seň(Na) Jednou jednou ty(Na) do Lhoty(Na)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

492. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antonín Sova)
  2. Studie z mojí ulice. (Emanuel z Čenkova)
  3. MONTE CARLO. ( H. Uden)
  4. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA. (Emanuel Čenkov)
  5. Ben Akiba. (Jaroslav Vrchlický)
  6. OSUD JDE ULIČKOU (Antonín Sova)
  7. RECEPCE. (František Serafínský Procházka)
  8. KDO ONI JSOU? (František Šimeček)
  9. Když zemřela školačka. (Antonín Sova)
  10. VYJÍŽĎKA (Antonín Sova)