KUS POETIKY.

Jaroslav Vrchlický

KUS POETIKY.
Dna svého barvu vždycky nese řeka. Tak, umělče, buď vždy též s písní tvojí, ať tam jen, čím plá tvoje duše, vtéká, zda černé se tam stíny na dně rojí, zda ze dna rmut ti zkalí její vlny, zda třpytný smalt skrz čistou peřej svítí, to jedno vše: Zpěv buď tvou duší plný, tak své i kolem zachytíš v něm žití! Však jako v řeku padá azur čistý a vlnám dává, co dno nedalo jim, tu safír svůj, tam smaragd skrze listy, když hraje slunce zlatým svitem dvojím, tak umění z plného vsype klína v tvé duše stíny, zář, jež všecko zjasní; jen sebe dej; když slunce uhasíná, tu právě bývá nejkrásnější básní. 68

Kniha Kniha sudiček (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický