VI.
Jsou duše, jiný svět jest jejich
než naše nízké hemžení,
ty plují světla na peřejích
ve ustavičném nadšení.
Co nám je namáhavé, pracné,
ty vášní svaté záchvěvy,
co v žití veliké a vzácné,
jen jednou se nám objeví:
To život jejich – láska pouhá,
to křídlo jejich – stálý vzlet;
jeť malomocná naše touha,
je pochopit, jim rozumět.
Však proto jsou, nechť nechápeme,
a věčně klidné žijí dál,
jen v přeletu je zahlédneme,
kdy cit ku srdci srdce spjal.
112
Tys jednou z nich. Ó budiž zdráva
mým vzdechem, tužbou, modlitbou,
Bůh v srdci mém tvým jménem vstává,
tys důkazem, že duše jsou...
113