IX. SLOKY K SŇATKU.

Jaroslav Vrchlický

Ach, květy, hvězdy, objetí, usmání. V čem dávno zvykli hýřiti básníci, jak málo je to dnes, jak chudé v koberec prostříti lásce vaší, by nožkou nahou, průsvitnou, z úběle jít mohla světem zářící, vítězná, jak tvoje píseň, milý druhu, kouzelná, jímavá jak hra její. Co vám lze přáti? Máte přec nejvyšší, co žádá srdce, po čem lká obraznost, a obé v sny, vám posvěceno, umění edenskou manou dýchá. Buď Souzvuk s vámi! Světa bůh poslední! Plyň z písně tvojí, z jejího umění! Víc nelze říci. – V myrtách tichne kladouc prst na ústa šťastná píseň.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

548. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIV. Jak větérek na mráčku zlatém (Vítězslav Hálek)
  2. DĚTEM (Adolf Heyduk)
  3. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  4. KVĚTINY A BÁSNĚ. (Karel Sabina)
  5. 4. Blaženost lásky. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. Růže – láska. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. O kráse tvé... (Adolf Heyduk)
  8. Stance. (Adolf Heyduk)
  9. XXIX. (Karel Sabina)
  10. Dar vesny. (Eliška Krásnohorská)