X. SOBĚ.

Jaroslav Vrchlický

Ty chvíle samoty mé, v tichu kdy bdívám nad svou prací sám a zdeptav srdce směšnou pýchu, jen hlasu nitra naslouchám; kdy bytost moje stojí naha a bez přetvářky přede mnou, kdy k příštím činům kyne dráha a láká písní tajemnou; kdy marné snahy nelituji, ni cesty štěrku, bodláků, kdy volným křídlem v snů říš pluji, a zhrdám šklebem hlupáků; kdy jedině své svaté lásky zřím bledý, snivý obličej, jsa hotov dát jí bez otázky v daň marnou krev i snů svých rej: Ty chvíle jediné a vroucí, ty božské velké vteřiny, své srdce cítím jimi tlouci, ty jsou můj život jediný!

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

316. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sirena. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ÓDA KU CHVÁLE VÝSTAVNÍHO VÝBORU. (Josef Lukavský)
  3. X. Já lesem šel, v své duši pouze tebe... (Jaroslav Vrchlický)
  4. BALLADA 15. (Jiří Mahen)
  5. VI. Což opravdu již umlkám? (Jaroslav Vrchlický)
  6. BRATROVI. (Lev Blatný)
  7. None (Stanislav Mráz)
  8. ČLOVĚK. (Čechoslav Ostravický)
  9. SEBEKLAMY (Jan Opolský)
  10. Phyllis se směje! (Stanislav Mráz)