SMUTEK.

Jaroslav Vrchlický

Divný, tichý smutek padl na mne, z nenadání přišel, bez příčiny; z koutů jizby, zevšad vstaly stíny, mnil jsem zprvu, že to zdání klamné, chtěl jsem býti pánem svého smutku, chtěl jsem najíti zdroj, odkud proudí. S klidem, zvolna chladný rozum soudí, rozmarnému srdci dává důtku, v marnou s ním však vydává se půtku. Je snad z přírody ten smutek tichý? Hlédnu s okna, večer letní klidný, země plna mateřské je pýchy, po žních v pole svítí měsíc vlídný. Jde snad tento smutek z mého žití? Co moh osud dáti, je mé věno; co kdys rvalo, v sen je zkonejšeno, tichá resignace v krok můj svítí. Je snad smutek tento z minulosti? Nemám, co bych vyčítat moh sobě, k živým, mrtvým, kteří dřímou v hrobě, bez výtek lnu s větší přítulností. Selhal úspěch? Šklebil se kdos kdesi? Nevím o tom, s tím již nepočítám, těch je málo, jejichž souhlas vítám, jiné vše je prázdný pokřik v lesy. Odkud tedy tento smutek divný? Předtuchou je zla, jež za ním kráčí? Zde se bránit síla nevystačí, dlužno vyčkat, mrak to snad, zkad živný sílicí déšť rozlije se zítra. Zatím smutek jak noc roste z nitra. Zatopil vše duše prohlubiny, z nenadání přišel, bez příčiny, tichý, hluboký a jednotvárný, jak step prázdný, jak letní noc parný, jako mračno těžké, olověné, od obzoru v obzor natažené. Jak zem ležím pod ním, zápas marný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

328. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na lodi. (Augustin Eugen Mužík)
  2. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  3. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  4. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  5. Kristu na kříži. (Augustin Eugen Mužík)
  6. PRO MOU MILOU (Jiří Mahen)
  7. VEČER. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. TĚŽKÁ KRŮPĚJ. (Adolf Heyduk)
  9. Melodie. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Sám a sám (Xaver Dvořák)