TĚŽKÁ KRŮPĚJ.

Adolf Heyduk

S těžkou duší, se sklopenou hlavou kráčím v dumách pojíněnou travou, v dál a v širo zamlženým polem. A mně je tak smutno srdce kolem. Z šedých lesů divně se to šklebí, zvedám hlavu pro útěchu k nebi, – šedo též jak na zemi ta lada. S výše na čelo mi krůpěj padá. Těžká je ta krůpěj, s čela v tvář se níží, těžká je a klesám pod tou tíží. Snad jsem dumou kohos v soucit zlákal, kdo nade mnou v nebi sdílně plakal.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

138. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hlavou mou myšlenky letěly (Jan Evangelista Nečas)
  2. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  3. CESTA LESEM. (Adolf Heyduk)
  4. MÁ DUŠE (Antonín Sova)
  5. NA PLÁNI (Hermor Lilia)
  6. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  7. Míť někde v očích světlo sympathie, (Jan Evangelista Nečas)
  8. Všecko. (Karel Červinka)
  9. VEČER V KRKONOŠÍCH. (Antonín Klášterský)
  10. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)