Proč v šerý kout Tě zavěsili sem(J5m)
kam noha lidská sotva bloudíc vkročí(J5f)
kde temný stín se klade na Tvé oči(J5f)
a v rány Tvé prach smutku závojem(J5m)
kde sotva se stěn velká krůpěj chvílí(J5f)
Tvůj zprahlý ret a svatý bok Tvůj smočí(J5f)
jak rubín zaplane než padne v zem(J5m)
kde sotva kdo svou hlavu v úctě schýlí(J5f)
a nikdo v slzách před Tebou zde nezakvílí(J6f)
Ó Pane kde jest Tvého Božství jas(J5m)
kde láska jest již Tobě přísahali(J5f)
kdo touhou vroucí po věčnosti pláli(J5f)
či žár ten meteor byl který zhas(J5m)
a lehlo v popel nadšení jímž mřeli(J5f)
Tví věrní Kalvarské jímž rostly skály(J5f)
a kříže tyrany že jímal žas(J5m)
že jeho žár i Neronův sad stmělý(J5f)
v den nejjasnější změnil rázem i Řím celý(J6f)
Ó tehdy kdy i jména Tvého zvuk(J5m)
Řím tupý doved zděsit z klína hříchu(J5f)
vlít hořkosť rozkoší jim do kalichu(J5f)
a otrávit jim každý srdce tluk(J5m)
i v trosky zvrátit zářící dav bohů(J5f)
jenž na oltářích trůnil v směšném pychu(J5f)
kdy marně zvedalo se tisíc ruk(J5m)
by prapor Tvůj kříž strhli pod svou nohu(J5f)
by hřích jak Bábel směle vzpjal se nad oblohu(J6f)
Tys zvítězil a k nohám zbodeným(J5m)
Ti světy klesly bez boje a vzdoru(J5f)
a zhasla nenávisť a zášť vždy v sporu(J5f)
jen láska vládla srdcím blaženým(J5m)
a manna Tvého učení kam padla(J5f)
ať v půdu úrodnou či v tvrdou horu(J5f)
tu květem vzplála písmem plamenným(J5m)
tam v srdce lidské zrno zase kladla(J5f)
a vzešla všude divem nikde neuvadla(J6f)
Tvůj kříž té lásky velké znamení(J5m)
i v korunách se mocných země stkvělo(J5f)
svět před Tebou své skláněl vzdorné čelo(J5f)
ve pokoře a v zbožném nadšení(J5m)
i v poušti prahnoucí kde v slunce žehu(J5f)
květ každý vadnul a vše žití mřelo(J5f)
kde bděla smrť jen její zděšení(J5m)
kříž Tvůj se zvedal přec a v oku něhu(J5f)
Tys kynul s něho vlídně ku věčnosti břehu(J6f)
A dnes proč srdce hořem usedá(J5m)
proč hlava má se mdlobou sklání k zemi(J5f)
a přes tvář slzy řinou ručejemi(J5f)
proč pochybnosť v mé duši pozvedá(J5m)
svou hlavu had jenž v keři víry dřímal(J5f)
kde lid Tvůj a proč rtové jeho němí(J5f)
a Tebou Bohem svým proč pohrdá(J5m)
jenž krví Svou jich vinu těžkou snímal(J5f)
a citů prales v ňadrech v svatý požár vznímal(J6f)
Proč stezka jich se stáčí v propasti(J5m)
kde roste blud a stín a mlhy mračné(J5f)
proč neopojí krev Tvá duše lačné(J5f)
jak dávno kdys proč z hříchu oblasti(J5m)
víc vzletět nemohou kam svit je láká(J5f)
zář pravdy která s výše nadoblačné(J5f)
jim kyne v ústret v tiché soustrasti(J5m)
co brání jim se vznésti letem ptáka(J5f)
a v světlo vnořit se kdy v srdce jim se smráká(J6f)
Ó Kriste rci kdy konec bludů všech(J5m)
zda Zora Tvá nám cele v nachu vzplane(J5f)
zda zmizí hřích a v duše naše štvané(J5f)
zas padne mír a ctnosti vonný dech(J5m)
Tvůj Božský zrak v taj budoucnosti zírá(J5f)
zda z hrobu svého lidstvo navždy vstane(J5f)
Hle v tom se stíny hnaly po stropech(J5m)
ret chvěl se jak se mluvit otevírá(J5f)
Ne ztrhaný zrak dál se před sebou v tmu vzpírá(J6f)