V. Ty sloky, v nichž má lepší bytost skryta

Jaroslav Vrchlický

V.
Ty sloky, v nichž má lepší bytost skryta
Ty sloky, v nichž má lepší bytost skryta
se davu tají, pro tebe jsem psal, těm dostačí, když oko tvé je čítá. Co davu vnitřní radost má i žal? On šel by cizí snad, ba s pohrdáním, kde dojata se jistě zastavíš, mír nesouc s útěchou mým žhavým skráním a ústům polibků svých plnou číš. Neb krásného co ještě ve mně hárá, je dílo ruky tvé i očí tvých, ó vem ty květy zpožděného jara, ó vem ten v slzách přitlumený smích. Těm jedině ty můžeš rozumět a chápat, jak jim cizí jiný svět.
21