XII. Své úlohy jsme proměnili dnes,

Jaroslav Vrchlický

XII.
Své úlohy jsme proměnili dnes,
Své úlohy jsme proměnili dnes,
ty odjíždíš, já zůstávám, ten tam je klid a každý ples, zas cítím, že jsem sám.
Myšlenka každá spěje za tebou, za tebou letí každý sen, jde ona zářnou nebes velebou, on spěchá stříbrem pěn. Ve vánku každém ona šepotá, on v každém ruchu vln, žes kouzlo mého života, on pouze tebou pln! Tvého se ucha ve všem dotýká jich svorný zpěv i hlas: Tys moje radost veliká – ó vrať se, vrať se zas! 47