Každému žehnám stromu,

Každému žehnám stromu, Každému žehnám stromu,
každému žehnám stínu, jenž viděl hlavu moji na tvojím ležet klínu. Každému žehnám brouku, každému žehnám ptáku, jenž viděl moje oko tonouti ve tvém zraku. Každému žehnám zdroji a každé žehnám vlně, jež zřela štěstí naše tak zcela a tak plně. Každému žehnám ruchu, každému žehnám vánku, jenž polibky tvé nesl k mým rtům a k mému spánku. I každé trávě žehnám i každé v mechu řase, jež pod tvým drahým tělem tak šťastně pohnula se. 67 Motýlu žehnám, který kol roztržitě spěchal, snad našemu by štěstí nás zcela, zcela nechal. Azuru žehnám, který plál jasně ze hluboka, jako slovo „pro vždy“!vždy!“ hvězdou jež plálo z tvého oka. A každým snem a vzdechem své ruce spínám obě a žehnaje všem žehnám v nich tobě, tobě, tobě! 68