IV. První pohled, když mne vítáš,

Jaroslav Vrchlický

IV.
První pohled, když mne vítáš,
První pohled, když mne vítáš,
v něm jak v duši mojí čítáš, jak mi bylo, jak mi jestijesti, z mojich tahů sobě splítáš; úsměv můj, mé zadumání, motýla i můru chytáš, tomu sítě ve svém plesu, tomu ve svém smutku skýtáš. Vlídná však mé lichocení a mou lásku neodmítáš, stále pak svým tichým vděkem na dně duše mojí kmitáš.
120