XX. Ta plnost tvého těla

Jaroslav Vrchlický

XX.
Ta plnost tvého těla
Ta plnost tvého těla
mou bytost jala zcela; v ní sedm strun, v nichž moje se duše rozzvučela, v ní sedm květů, po nichž má píseň těká, včela, by jenom tvojí vnadou se chvěla, zněla, celá!
136 Ústa – věčných slastí zdroje, ruce hbité v lásky boje, boky plné, ňadra bujná, ostny mého nepokojenepokoje, útlé nožky, důlek brady, Amorettů kde spí roje. Co tu o něm říci možno, když hlas jeden bez úkoje volá: Ústa, ruce, nožky, boky, ňadra: všecko moje! 137