XXIII. Dítě snů mých, jak jsi sladká, duše!

Jaroslav Vrchlický

XXIII.
Dítě snů mých, jak jsi sladká, duše! Dítě snů mých, jak jsi sladká, duše!
krásných snů a vidin matka – duše! nechť mi drsný celý svět, jedna rána, jeden hřeb, cítím, ruka tvá jak hladká! – Duše! Nechť mnou zmítá nepokoj, kyne starost, trudí boj, za tebou loď půjde vratká – duše! Nechť se stáří přiblíží, nebude mi obtíží, nových zjevů tys vždy látka – duše! Tak co píseň hlaholíhlaholí, srdce mne víc nebolí: na tvé zdraví letí zátka – duše! 140

Kniha Kvítí Perdity (1930)
Autor Jaroslav Vrchlický