XXVI.
Jak ti říci, co mi jest tělo tvoje?
Jak ti říci, co mi jest tělo tvoje?
Květnice a chumáč hvězd tělo tvoje!
Růží záhon s lilijemi, odlesky jež hraje všemi,
hnízdo, kam chci touhy svoje snést, tělo tvoje!
Amfora jest vůní plná, jedna sladká, chlípná vlna,
kam duch hrouží se rád z bludných cest, tělo tvoje!
Výheň jisker, věčně palná hlína svatá ideálná,
v které vidím narcis věčné krásy kvést, tělo tvoje!
Závoj tenký, průsvitavýprůsvitavý, halící taj boží slávy,
lampami jenž nebeských tkán měst, tělo tvoje!
Třpytící se mléčná dráha, v níž bod každý moře blaha,
odkud v duši padá o rozkoši zvěst, tělo tvoje!
Nápoj bohů shráněn v tvary, led, jenž hostí pekel žáry,
andělská jest léčka, pasť a lest, tělo tvoje!
Spása má, mé zatracení, moje snění, chtění, pění,
chlouba, pýcha, sláva má i čest, tělo tvoje!
143