XXVIII. Řekni sama, nebyli jsme děti včera

Jaroslav Vrchlický

XXVIII.
Řekni sama, nebyli jsme děti včera Řekni sama, nebyli jsme děti včera
 letíce si vášní do objetí včera? Museli jsme oba, zda bůh ví to, děsem se a nejistotou chvěti včera? Musili jsme oba kupit mračno, potácet se v záhad pestré změti včera? A přec ráj nám kynul otevřený, strachu šla jen radost ve zápětí včera! V strachu ztrávili jsme hodin řadu, bych moh píseň věčné lásky pěti včera, bych moh jako orel na kořisti okem v tvojí zřítelnici tkvěti včera, bys mne mohla jako bludné ptáče v růži svojí dlaně zadržeti včera! 145

Kniha Kvítí Perdity (1930)
Autor Jaroslav Vrchlický