Zimní procházka.

Jaroslav Vrchlický

Zimní procházka.
Jdem parkem v zimě, lupení druž sporá se lehce chvěje na dubech i břízách, mhou luna kmitá hektická a chorá, mhou stromy stojí jako v bílých řízách. My pouze, černé skvrny v pláni bílé, jdem zmrzlou cestou, která jíním šedá, jdem, bychom šli, bez směru, nahodile, před námi havranů pár křídla zvedá. Hle, odletují s křikem. I těm cizí je tady krok náš. My jsme zmlkli zcela, svět dokola nám v jednom šeru mizí, jdem, jakby všem nám prchla duše z těla. Jdem jako stíny, jež na plátno sněhu kdos z kouzedlné svítilny své hází, jdem v neurčito mlhou beze břehubřehu, jen ztracených dnů žluč nás doprovází. 28

Kniha Kytky aster (1894)
Autor Jaroslav Vrchlický