S výtiskem knihy „Život a smrt“.

Jaroslav Vrchlický

Ač tváří neznám tě, já zřím, jak nad mnohý se kloníš list, jak slovo, myšlénka ti dým; snad chtěla bys – však nelze číst. Nám všem se lépe neděje, jeť božství němé ve mračnech, své sny a svoje naděje šlem za ním, jásot svůj a vzdech. My víme, že nás neslyší, že nerozumí našim snům, a tvrdošijně ku výši kadidlo tihne našich dum, ó nechť se ztratí každý hlas, jenž z prachu ku světlu se zdvih’, nechť němý Bůh! – My lkáme zas. Buď lepší osud veršů mých!

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

259. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÝM NEPŘÁTELŮM. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. EPILOG (Petr Fingal)
  3. IV. Ten velký epos světa báje (Vítězslav Hálek)
  4. Povzdech. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MOUCHA. (Emanuel Čenkov)
  6. PŘI LISTOVÁNÍ V DĚJINÁCH SVĚTOVÉ LITERATURY (Josef Svatopluk Machar)
  7. *** Proč naposledy v těchto stránek řadu (Alois Škampa)
  8. NEBESKÁ EPISODA (Petr Fingal)
  9. Parerga a Paralipomena. (Jaroslav Vrchlický)
  10. K. V. Raisovi (Antonín Klášterský)