TOUHA.

Jaroslav Vrchlický

Lidská touho! Kde tvé věčné zdroje jsou? Jak jsi škrcena a sklána ve jhu tmou! Jakými se mračny probíjíš? Na křídlech jen vlastních vzdechů spíš! Vládly kdysi víra, láska s nadějí... Mrtvy všecky v egoismu závěji, tys jen zbyla – věčný světa ruch – vzrosteš na vůli – a pak jsi bůh!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

143. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Neustaň. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  2. Nad rakví. (Ludvík Lošťák)
  3. Naděje. (Antonín Koukl)
  4. ZAPADAJÍCÍ SLUNCE. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. Moderní. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Není člověk jenom mysl pouhá, (František Sušil)
  8. DUCH JIŽ VZBUZEN ČEKÁ NA VZKŘÍŠENÍ. (Antonín Sova)
  9. SONET NA ROZLOUČENOU MLADÉMU ČTENÁŘI. (Vladimír Houdek)
  10. LÁSKA. (Augustin Eugen Mužík)