VI. CO ZBYLO.

Jaroslav Vrchlický

vyšel v svět a vše mi bylo bájí, poznal všecko, teď se domů vracím; dum pavouci v mém mozku sítě tkají a illusi svou za illusí ztrácím. Jen trojí vzruchem přece hruď mi zvedne: Tvůj příští lós, ó plémě moje bědné! Pak dívčí tvář, v níž mladost usmívá se, po dlouhé zimě jaro v svěží kráse.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

23. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Smrtničko, milá kmotřičko, (František Leubner)
  2. LXXV. Z paprskové příze hvězd, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Nejmenšímu tkalci. (Alois Škampa)
  4. ZA JITRA. (Antonín Klášterský)
  5. STARÝ DŮM. (Karel Babánek)
  6. VEČER. (František Soldan)
  7. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Muška. (Eliška Krásnohorská)
  9. Duma listopadová. IV. (Adolf Heyduk)
  10. SÁM. (Alois Škampa)