VIII. JEN KRÁTKO!

Jaroslav Vrchlický

VIII.
JEN KRÁTKO!
Když kvete hloh, tu ostrý vítr fičí, snad vzpomínka to na zimu, jež byla, stráň přeletí a třese petrklíči, než v slunci by se celá roztavila. Zní první hrom, fialka tratí vůni, snad příští zima to juž stojí u ní. Jak, bože, Vesny doba krátká jesti, jak vzpomínka, jak polibek, jak štěstí! 22

Kniha Moje sonáta (1893)
Autor Jaroslav Vrchlický