XVIII. BALLADA O POLIBKU.

Jaroslav Vrchlický

Kapko ambrosie, kapko nektaru, moře poesie v trudů poháru; v bujném rozmaru sladký rýme rtíků, zvučný kolibříku, zvoň mi ku zdaru! Slast jsi, jež ráj kryje v zemském útvaru; srdce bouřněj’ bije, skráň žhne v požáru a krev do varu. Dán i brán jsi v mžiku bez nároků, díků – zvoň mi ku zdaru! Tebou duše žije z mládí ku stáru, vrásky, jež čas ryje v strastí úparu, chmury nesváru shladíš bez povyku, manno smrtelníků – zvoň mi ku zdaru! Sladký kouzelníku, buď vždy do páru, až ku rakve víku zvoň mi ku zdaru!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

741. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  3. KRÁLOVNA ZE SABY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. RESIGNACE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  6. V. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Cor cordium. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Labutí zpěv. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)