XVIII. BALLADA O POLIBKU.

Jaroslav Vrchlický

XVIII.
BALLADA O POLIBKU.
Kapko ambrosie, kapko nektaru, moře poesie v trudů poháru; v bujném rozmaru sladký rýme rtíků, zvučný kolibříku, zvoň mi ku zdaru! Slast jsi, jež ráj kryje v zemském útvaru; srdce bouřněj’ bije, skráň žhne v požáru a krev do varu. Dán i brán jsi v mžiku bez nároků, díků – zvoň mi ku zdaru! Tebou duše žije z mládí ku stáru, vrásky, jež čas ryje 119 v strastí úparu, chmury nesváru shladíš bez povyku, manno smrtelníků – zvoň mi ku zdaru! Poslání.
Sladký kouzelníku, buď vždy do páru, až ku rakve víku zvoň mi ku zdaru! 120

Kniha Moje sonáta (1893)
Autor Jaroslav Vrchlický