JARNÍ.

Jaroslav Vrchlický

Hleď, země jásá kolem a strání, dolem, polem se směje květ i strom, dav čápů modrem tíhne a tajnou něhou jihne i skalný, tvrdý lom. Kam hlédneš – květů deště! Ne, v takém lesku ještě jsem jaro neviděl: Co pták, to v hnízdě zvoní, a staré na jabloni to jeden nach a běl. Dech vonný, teplý jara ve ňadrech země hárá a parou stoupá z řek, na vlny jiskry hází a samé zlato sází do očí pomněnek. A slunce volá k zemi zkvětlými haluzemi „Jsem starý Dionys, já lesk jsem, zář a vůně, a šeré vodní tůně mnou vzplanou nad tyrkys!“ A odpovídá země, z niv, z hvozdů zní to temně, lká sterým ohlasem „Pojď na prsy mé, bože, na růžích naše lože, já stará Maja jsem!“ To básník slyší, který v stín lesa zbloudil šerý, a pohnut spíná dlaň, kdes kukačka co steskne a v zlatém prachu leskne se nekonečná pláň...

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

53. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ MOTIVY. (Herma Pilbauerová)
  2. V samotě. (František Cajthaml-Liberté)
  3. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  4. Ptáci. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Starý sad. (Alfons Breska)
  6. CESTY. (Herma Pilbauerová)
  7. MAKOVIŠTĚ. (Antonín Klášterský)
  8. Po dešti v háji. (Alois Škampa)
  9. Praha v květu. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vzduch krystal je... (Xaver Dvořák)