ZLATÁ RUKA.
Z moravské vrátil se výpravy
Želislav Belina,
šat jeho celý byl krvavý
a zbraň tříšť jediná.
Co horší, nechal tam pravici.
Tu zvěst jak slyšel král,
v odměnu zlatem zářící
mu ruku dělat dal.
A v třesku kotlů, vřesku trub
přivítal vítěze,
ten přišel mračný jak z lovu sup,
plál celý v železe
Aa ruky pahýl pyšně nes’
a hlavy nesklonil,
když davu jásot zněl a ples
když číší zazvonil.
A když mu ruku podali
na skvostném polštáři,
skráň nesklonil, leč ku králi
děl, úsměv na tváři:
99
„Já vyhrál bitev čtyřicet,
Psí pole o tom ví,
jak před bouří jde blesku let,
přede mnou vítězství!
Dík za dar tvůj i oslavu,
v tom vskutku králem jseš,
což kdybych byl přišel o hlavu,
dal bys mi zlatou též?“
100